Rozhovor s ředitelem školy Martinem Procházkou

Zajímá nás podhoubí toho, jak sami učitelé a zaměstnanci naší školy vnímají svou cestu s waldorfskou pedagogikou. Zeptali jsme se našeho ředitele.....

MARTINE, CO TĚ PŘIVEDLO K WALDORFSKÉ PEDAGOGICE?

Seznámení se s myšlenkami Anthroposofie v roce 1998. Následně další hlubší studium a možnost nahlédnout praktické využití v pedagogice, sociální práci, terapii, medicíně, umění, zemědělství, ekonomice, antropologii, biologii i třeba v nahlížení historie. V letech 2003 až 2006 jsem absolvoval Waldorfský seminář v Praze u Dr. T. Zuzáka, sebezkušenostní výcvik Základy poradenství - práce na vývoji osobnosti pod vedením psychiatra MuDr. P. Mílka a část kněžského semináře v Praze v Obci křesťanů. V těchto letech jsem poznával, jak určité osobnosti v tomto proudu uchopují Steinerovu inspiraci. Následně jsem v roce 2006 začal působit jako lektor Akademie sociálního umění Tabor v Praze, a také pracovat jako lektor pro waldorfské školy a na waldorfském semináři s učiteli. To vlastně pokračuje až doposud.

CO BYLO TO PRVNÍ, CO TĚ NADCHLO?

Osobnostní růst, vlastní zkušenost a zapojení celého člověka do výukového procesu a provázanost kurikula waldorfské školy. Pak mě zaujala zkušenost s lidmi, kteří jsou absolventy waldorfských škol, i třeba štředního stupně: to, jak si v sobě stojí, mají vědomí sebe sama, jsou schopni prezentovat svůj pohled na věc a schopnost spolupráce.

CO TĚ PŘI PRÁCI V NAŠÍ ŠKOLE BAVÍ NEJVÍC?

Pohled na děti, rodiče i pedagogy, kteří se stávají více sami sebou.

JAKÁ JE NAOPAK NEJVĚTŠÍ VÝZVA?

Administrativa, hodiny a hodiny u počítače.

PROČ BYS RÁD SÁM CHODIL DO WALDORFSKÉ ŠKOLY?

Bylo-li by to možné vrátit čas, tak pro tu radost z učení se tak zábavnou formou, ale myslím, že jsem to dohnal na waldorfském semináři. To je vlastně i důvod, proč rodiče dětí z waldorfských škol vstupují do vzdělávacího procesu waldorfského semináře, nebo Akademie sociálního umění Tabor, chtějí dohnat to, co jim konvenční škola neumožnila, chtějí zažít umělecký proces výuky a být tak v užším kontaktu se svými dětmi, lépe jim rozumět.

V ČEM VIDÍŠ NEJVĚTŠÍ ROZDÍL OPROTI BĚŽNÉ ŠKOLE?

No už jsem to trochu zmínil, ale pro shrnutí: zapojení celého člověka, pedagogický přístup rozvíjející žáky v oblasti myšlení, cítění a vůle, rozvíjení sociální inteligence a schopnosti spolupráce, umělecké vedení pedagogem v obrazech, které oslovují dítě v jeho hlubším prožívání, vřelost, umělecké zpracování výukových témat, a především rozvíjení schopnosti se učit po celý život a angažovat se.

ČÍM TĚ NAŠE ŠKOLA DNES NEJVÍC OBOHACUJE?

Smysluplnou prací, která směřuje do budoucnosti.

V ČEM TĚ INSPIRUJÍ DĚTI?

Tím, jak jsou schopny vidět věci, svět a situace nově.